Internát

Vladimír Merta

CObjevila se v Gdívčím Cpokoji Gskromně D7jako stín,
Am7Prozradila ji Dtichá vůně Emkopretin.
CPověsila Gsvůj Cčerný Gplášť D7do vzduchu,
Am7sedla si D7na zem a vzala mě Emza ruku.
CStuhou Gdo vlasů Csvázala Gsvůj stín D7ve výklenku,
a pod polštář schovalabílou halenku.
Zývla a rozvázala si tkaničky,
Které jí k tělu poutaly dětské šatičky.
Do okna nahlédl v běhu večer a smrákání,
zbledla a celá zbělěla mým hledáním.
Zdálo se mi že sní vstupuju do řeky
a voda se vlní našimi doteky
sólo
Vynořila se ze tmy jako svítání,
Jasná a klidná, nade mnou se naklání.
Zvedá ruce a vítr jí přináší spodničku,
natáhne paži a tma jí podává sukničku.
Ze židle sundavá růžovou halenku,
vlasy si zaváže stuhou z výklenku.
Vstává ze země a pouští moji ruku,
černý plášť jí obléká vítr ze vzduchu.
Mizí z mého pokoje tiše jako stín,
zůstává po ní skromná vůně.
Internátu a kopretin.
Zůstává po ní skromná vůně.
Internátu a kopretin.
Internátu a kopretin do ztracena
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:51.27+00:00
Výsledky hledání: